Skupina podle FCI:
2 –pinčové, sekce 3, knírači, plemena molossoidní (dogovitá) a švýcarští salašničtí psi, bez pracovní zkoušky
Země původu:
Švýcarsko
Krátký historický přehled:
Bernský salašnický pes je selský pes starého původu, který byl chován v předalpských oblastech a částech švýcarského středozemí v okolí Bernu jako hlídací, honácký a tažný pes. Podle osada a hostince Dúrrrbach u Riggisbergu, kde se tento dlouhosrstý, tříbarevný selský pes obzvláště často vyskytoval, získal své původní jméno „dúrrbachský pes“.
Po předvedení takových psů na výstavách již v letech 1902, 1904 a 1907 se v listopadu 1907 spojilo několik chovatelů těchto psů z Burgdorfu s cílem chovat bernské salašnické psy jako čistou rasu. Založili „Švýcarský klub dúrrbachských psů“ a stanovili charakteristické znaky rasy. V roce 1910 bylo na jedné výstavě psů v Burgdorfu, na níž přivedlo své psy mnoho sedláků z okolí, vystaveno již 107 psů tohoto plemene.
Od té doby si rasa, nazývaná nyní v rámci ostatních švýcarských salašnických psů „bernský salašnický pes „, rychle získávala příznivce v celém Švýcarsku a brzy v sousedním Německu. Dnes je „ bernský salašnický pes „ díky své atraktivní tříbarevnosti a své přizpůsobivosti známý a oblíbený jako rodinný pes v celém světě.
Popis:
Více než středně velký, silný a pohyblivý. Srst je dlouhá, hedvábná ne příliš zvlněná, tříbarevná, dlouhosrstý, více než středně velký, silný a pohyblivý pracovní pes se silnými končetinami, harmonický a vyrovnaný.
Charakteristika a chování (povaha):
Je jistý, pozorný, bdělý a nebojácný v každodenních situacích, dobromyslný a přítulný v chování vůči důvěrně známým osobám, sebejistý a přátelský vůči cizím lidem, středního temperamentu. Je dobře ovladatelný. Je to ideální pes do rodiny s dětmi.
Důležitý poměr těla ( formát ) :
Poměr výšky v kohoutku k délce těla je asi 9:10, spíše podsaditý než dlouhý
Užití:
Dnes je oblíbený jako rodinný a mnohostranný pracovní pes, původně hlídací, honácký a tažný pes na selských dvorech.
Potřeby:
Mladí psi vyžadují více pohybu a pozornosti. Péče není nijak náročná. Může být celoročně držen venk
Hlava :
Silná,lebka se jeví z profilu i zepředu mírně klenutá, vyznačený, ale ne příliš výrazný čelní sklon ( stop ) , mírně znatelná, střední, čelní rýha, morda ( krajina obličejová, partie nosu ) silná, středně dlouhá, rovná
Čenich :
Černý
Chrup :
Úplný, silný, nůžkový skus
Oči:
Tmavěhnědé, lehce zaoblené, vysoko nasazené, středně dlouhé, v klidu ploše přiléhající
Krk :
silný, svalnatý, středně dlouhý
Tělo:
Silné, kompaktní
Hrudník:
Dosahuje až k loktům, široký s výrazným přdhrudím, hrudní koš v průřezu široce oválný
Hřbet :
Pevný, rovný
Bederní partie:
Široká a silná
Záď :
Mírně zaoblená
Břicho :
Nevtažené
Ocas ( prut ):
Bohatě osrstěný, dosahující alespoň k hleznímu kloubu, v klidu svěšený, v pohybu vznášející se na úrovni hřbetu, nebo nesený poněkud nad ní
KONČETINY:
Přední končetiny:
Celkově: postavení spíše široké, při pohledu zepředu rovné a souběžné
Lopatky: dlouhé, silné, šikmo uložené, s rameny tvoří ne příliš tupý úhel, přiléhající a dobře osvalené
Nadprstí přední nohy: téměř kolmo postavené, pevné
Tlapy: krátké, zakulacené a dobře uzavřené, prsty dobře klenuté
Zadní končetiny:
Celkově: postavení při pohledu zezadu rovné, ne příliš úzké, nárty ani tlapy nesmějí být vtočené dovnitř, ani vytočené ven, vlčí drápky ( paspárky ) musí být odstraněny
Stehna : dosti dlouhá, při pohledu ze strany tvoří s bérci zřetelný úhel, široká, silná a dobře osvalená
Hlezenní klouby: silné, dobře zaúhlené
Chody: prostorné, vyrovnaný pohyb při všech druzích chodů, volný posun a dobrý kmit zadních končetin, v klusu při pohledu zepředu i zezadu přímočaré vedení končetin
OSRSTĚNÍ:
Druh srsti : rovná, rovně splývavá nebo lehce zvlněná
Zbarvení srsti : sytě černá základní barva se sytým hnědočerveným pálením na tvářích, nad očima, na všech čtyřech nohách a na hrudi a s bílými znaky na místech, jak je následovně uvedeno:
- čisté, symetrické, bílé znaky na hlavě : lysina, která se rozšiřuje ve směru k čenichu po obou stranách v bílou, kresba mordy nanejvýš ke koutkům pyskům, bílá přiměřeně široka průběžná kresba na hrdle a hrudi
Žádoucí : bílé tlapky a bílá špička ocasu
Tolerovaná : malá bílá skvrna na šíji, malá bílá skvrna v krajině konečníků
VELIKOST:
PSI : kohoutková výška 64 – 70 cm, ideální 66 – 68 cm
FENY: kohoutková výška 58 – 66 cm, ideální 60 –63 cm
CHYBY :
Každá odchylka od výše uvedeného popisu je považována za chybu, hodnocení chyb musí být přímo úměrně stupni odchylka a je třeba přitom brát v úvahu, do jaké míry je negativně ovlivněno to podstatné
- jemná kostra
- předkus a podkus
- chybění jiných zubů než nanejvýš 2 P 1 ( nejmenších premolárů ), chybějící M3 se jako chyba nehodnotí
- entropium, ektripium
- prohnutý hřbet, přestavěná záď, klesající linie hřbetu
- stočený ocas, zalomený ocas
- výrazně kudrnatá srst
CHYBY v bílých znacích a barvách srsti :
- chybějí bílé znaky hlavy
- příliš široká lysina, nebo bílé zbarvení mordy, které zřetelně přesahuje přes koutky pysků
- velká bílá skvrna na šíji
- bílý límec kolem krku ( nemusí být uzavřený , i vysoko sahající bílé zbarvení krku je chybou )
- bílé znaky na předních nohou, které zřetelně přesahují nad polovici nadprstí ( holinka )
- rušivá, asymetrická kresba na hlavě a hrudi
- černé skvrny a pruhy na bíle zbarvené hrudi
- nečisté bílé znaky ( silně vystupující pigmentové skvrny )
- hnědý nebo rezavý nádech základní černé barvy
Povahové chyby:
- nejistá povaha ( bázlivost )
- agresivita
CHYBY vylučující z ocenění
- rozštěp nosu
- modré oko, „ břízové oko „ ( tj. bíle nebo modře skvrnitá duhovka )
- hladkosrstý nebo krátkosrstý s podsadou ( stockhaar)
- chybějící trojbarevnost
- jiná než černá barva srsti těla
POZN. : PSI MUSÍ MÍT DVĚ NORMÁLNĚ VYVINUTÁ VARLATA, KTERÁ JSOU ZCELA ULOŽENA V ŠOURKU.